Nejbizardnější sexuální úchylky
V dnešním článku si představíme nejvíce bizardní sexuální úchylky, které jsou
opravdu pro většinu společnosti už za hranou. Obvykle jsou tyto úchylky vnímány
jako jistá forma sadismu či fetišismu. Posuďte sami, kolik bizardnosti se za nimi
skrývá.
Akrotomofilie
V USA je tento druh fetiše velmi populární, ale v posledních letech začíná pronikat
také do Evropy. Jistým způsobem jej lze možná považovat za určitý druh úcty
k znevýhodněným osobám. Akrotomofiliky bývají častěji muži než ženy, kteří se
vzruší při pohledu na osobu, která nemá končetiny. Vzrušovat je může jak samotný
pahýl končetiny, tak případná protéza. Tyto osoby obvykle vzrušuje pouze jeden druh
chybějících končetin – označení horňák a dolňák jsou tak v tomto případě víc než na
místě.
Tato specifická úchylky má však svá úskalí. Obvykle souvisí s poruchou identity těla,
takže se někteří její vyznavači domnívají, že by jim bylo bez nějaké části těla lépe.
Někteří to vyženou do extrému a opravdu si nechají některou končetinu amputovat.
Od masochistů se ale odlišují tím, že jim nejde o prožitek bolesti, ale o to mít vlastní
pahýl.
Trichofilie
Jde o psychickou poruchu, která je však svým způsobem celkem nevinná. Jedince
v tomto případě vzrušují vlasy a ochlupení po celém těle. Vzrušení může přicházet
po kontaktu s vlasy, některé vzrušují mokré vlasy či jejich konkrétní barva a střih. Je
velmi oblíbeným fetišem, ačkoli se to na první pohled nemusí zdát. Hodně závisí na
vizuálních a hmatových smyslech.
Mezi vzrušující aktivity pak může patřit česání, dotýkání se, mytí, stříhání či čichání.
Tato úchylka není nijak nebezpečná, a proto
není třeba psychiatrická léčba. Kořeny trichofilie lze část ohledat v dětství, kdy si
dokážete přesně vybavit moment, při kterém u vás došlo ke vzrušení. Mohlo jít
k reklamu na vlasy či o sousedku, která nosila specifický účes.
Koprofilie
Nenechte se zmást názvem, koprofilove si nelibují v tom nejlepším receptu na
koprovou omáčku. Jejich záliba je ve výkalech, nejčastěji těch lidských. Ty čichají,
sbírají, někdy se jimi pomazávají, v extrému je dokonce suší a následně nad svou
sbírkou masturbují. Tato úchylka bývá ve většině kultur naprosté tabu, a není se
čemu divit. Zejména v homosexuálních skupinách patří mezi poznávací znamení
těchto vyznavačů, nošení hnědého šátku.
Koprofilní praktiky jsou ale poměrně rizikové, protože můžou být zdrojem šíření nejrůznějších infekcí jako je například
žloutenka.
Zajímavostí je, že se objevuje také v díle markýze de Sade – 120 dnů Sodomy, která
byla poprvé vydána roku 1905, a přesto byla v mnoha zemích zakázána. Tato
nejskandálnější kniha plná nejzvrácenějších sexuálních praktik byla však napsána již
roku 1784. Markýz de Sade byl kvůli svému mnohdy až deviantnímu chování často
vězněn.
Ursusagalmatofilie
Tato úchylka zní celkem mile, protože osoby které jí trpí, vzrušují plyšoví medvědi.
Možná jste právě dostal vysvětlení, proč se vaše partnerka nezbavila svých plyšáku
v posteli ve svých nácti. Děláme si samozřejmě legraci. Tato úchylka každopádně
převládá hlavně u žen, které se o plyšového medvěda třou a otírají až do samotného
vyvrcholení.
Doufáme, že vás tento článek nejen zaujmul, ale třeba i pobavil a věřte, že tohle
rozhodně není vše. Těšte se na další část, ve které si představíme opět nějaké
bizardnosti.